Nepoučitelná 

Vzal si mi meč 
a tím i šanci na život. 
Pronesl si krátkou řeč 
a strhl můj opěrný bod. 

Kolem krku smyčka z lýka 
utáhla se, zanaříkám, 
ruce tápou po provaze, 
přítáhnu se, nohy skoro na podlaze. 

Ty však v mžiku byl si u mne, 
nohy rychle podseknul mě. 
Znovu se mi hrdlo svírá, 
však stále mě ještě neopustila víra. 

Šmátnu vlevo, cítím látku, 
přitáhnu se, víc stáhnu oprátku. 
Ty jsi lapal po dechu, 
a já rychle ve spěchu 

pod nohami našla podlahu, 
z oprátky vyvlékla se po staru. 
Vytáhla jsem ti meč z opasku 
a utíkala vstříct dalšímu poprasku.