Čekejte prosím...
Jako vítr...
Svobodu chci mít,
jako vítr si žít,
tiše a jemně foukat,
a někdy silně vát.
Mít svobodu,
prolétnout přes vodu,
přes les a přes louky,
až lidem uletí klobouky.
Kapky rosy rozfoukat,
ptáky na obloze poponést,
to bavilo by mne snad,
kdybych větrem mohla se stát.
Ale tohle přání nesplní se,
i kdybych prosila více,
nebudu dívkám rozfoukávat vlasy
A lidem šeptat do ucha,
že zlaté byly časy.
Kontakt
Svět Keskajal
keskajal@seznam.cz